Co se dá dělat, když se nedá nic dělat?

25. 02. 2019 16:54:58
Nabízí se jednoduchá odpověď: “Sedět a čekat.” Přitom to většina z nás nedělá. Minimálně člověk (někdy zdánlivě) bezvýchodné situaci věnuje dost myšlenek a probírá to s lidmi kolem.

Na toto téma mě navedla známá, když jsme se spolu bavily, jak mají zaměstnanci v korporacích dost věcí nalinkovaných a nemůžou s tím NIC dělat.

Přitom hodně z nich se věnuje brblání, nadávání a přesouvání odpovědnosti na druhé - na centrálu, na manažery... A to už je NĚCO, co se s tím dá dělat. Člověk si uleví.

Situací, ve kterých se nedá nic dělat, je mnohem, mnohem víc! Myslím, že když se kolem sebe rozhlédnete, napadnou vás další. Někdo vás nemá rád. S někým se vážně nedá domluvit...

Mě napadlo umírání. Rodiče už nemám a v poslední době nám v rodině umřelo několik příbuzných. Na jednu rodinu až moc.

Takže - co se dá dělat? Zde je pár možností:

Sedět a čekat?

Ne, tohle si opravdu myslím, že se moc neděje. Je to totální pasivita, čekání na to, co mi osud přinese.

Nadávat, brblat?

Ano, toto se děje. A pořád. Jsme národ, který si ve stěžování libuje, věnuje víc svojí energie tomu, co nefunguje, místo toho, co funguje. Většina lidí si to ani neuvědomuje. Je to zavedený zlozvyk, dělá to tak většina. Čím víc energie TOMU věnujeme, tím víc TO roste, problém se zvětšuje.

Zkuste si uhlídat tu míru. Když se přistihnete, že nadáváte moc, nebo že někomu, kdo za to nestojí, věnujete moc energie, zastavte se a začněte se věnovat něčemu, co stojí za to, co je hezké a co funguje. Oceňte to a pochvalte.

Celkově potřebujeme víc oceňovat a chválit! Sebe, svoje blízké, kolegy, náš život...

Další - někdo vás nemá rád. Těžko ho přinutíte. Můžete si na něj stěžovat do aleluja. Nebo se věnovat těm, co vás rádi mají.

Někdo blízký vám umírá. S tím opravdu nic neuděláte a je to hodně těžké. Můžete se snažit pro něj udělat něco hezkého, ulevit mu, splnit mu přání...

Prostě nesedíte a nečekáte...

Bojovat s tím?

Boj je boj. Je vysilující, na konci je někdo vítěz a někdo poražený. Jste na to připravení?

Změnit to?

Pokud to jen trochu jde, směle do toho. Lidé nelitují toho, co udělali, ale toho, co neudělali.

V práci zkuste udělat alespoň malou změnu, udělejte první krok k usmíření s někým, s kým to vypadá beznadějně, promluvte si s někým, kdo je na tom špatně a zjistěte, co by si přál a udělejte to pro něj...

Odvážnému štěstí přeje - a nebudete s odstupem litovat, že jste to nevyzkoušeli.

Přijmout to?

Akceptujete situaci takovou, jaká je a moc to neřešíte. Máte jiná témata, která posouváte, s tímhle nemá smysl se zabývat. Netrápíte se a berete to tak, jak to je.

Přijmout to a přesto “něco” dělat?

Akceptujete to tak, jak to je a přesto to nenecháváte být jen tak. Alespoň malými kroky situaci ovlivňujete, měníte. Bez přílišného tlaku. V souladu s během života. Až se to bude hodit.

Buďte jednoduše připravení.

I ve striktním pracovním systému se najde alespoň malý prostor. Jestli se s někým nedá mluvit, počkejte na vhodnou chvíli a normálně se ho zeptejte. Prostě bez tlaku. Až přijde čas.

Napadají vás další možnosti, co se dá dělat, když se nedá nic dělat?

I když to vypadá, že nemůžeme NIC dělat, NĚCO děláme. Tedy nejsme pasivní, jsme aktivní!

Teď jen záleží na vás, jak se k tomu postavíte. A jestli k tomu přistoupíte co nejvíc pozitivně. Rozhodujete se vy sami.

Autor: Jana Neuwerthová Šmýdová | pondělí 25.2.2019 16:54 | karma článku: 12.58 | přečteno: 853x

Další články blogera

Jana Neuwerthová Šmýdová

Trpělivost, trpělivost, trpělivost

Tato vlastnost se z našeho života vytrácí. Doba nám přináší spoustu věcí hned. Přitom přirozené procesy v životě se nezměnily. Podívejte se, co to s námi dělá.

8.11.2019 v 11:58 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 394 | Diskuse

Jana Neuwerthová Šmýdová

Proč je dobré chodit na procházku sám

Většina z nás je vystavená velkému množství informací a podnětů. Musíme zvládnout hodně práce, povinností, pečovat o naše blízké a udržovat vztahy. Jsme zahlcení. Kolikrát nemáme čas se pořádně najíst, natož se starat o sebe.

17.10.2019 v 11:57 | Karma článku: 16.58 | Přečteno: 514 | Diskuse

Jana Neuwerthová Šmýdová

Nevhodní uchazeči o práci jako obtížný hmyz

Kdo se v poslední době potýkal s hledáním nové práce, jistě mi potvrdí, jak zhrubla komunikace firem s uchazeči. "Nehodíte se - s odpovědí se neobtěžujeme. A vy nás taky neobtěžujte, máme toho moc."

25.9.2019 v 15:00 | Karma článku: 29.85 | Přečteno: 1427 | Diskuse

Jana Neuwerthová Šmýdová

Prožívám teď zvláštní období. Jsem totiž šťastná

Co všechno se musí stát, aby člověk žil podle sebe a nebyl tím, kým by měl být? Jak žít život podle svého, když máte povinnosti k rodině a doteď jste jeli převážně v režimu “plním, co se tak v životě od ženy a matky očekává”?

12.7.2019 v 8:47 | Karma článku: 18.67 | Přečteno: 615 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Beata Krusic

Sebepoškozování i sebevražda za lidskou zpověď

Je opravdu gender aktivista, psycholog Jiří Procházka, tak "zbytečným člověkem", jak jsem se dočetla v jedné diskuzi, kde se hovořilo na téma významu boje gender aktivistů ve věcech prosazování lidských práv LGBT ve společnosti?

15.11.2019 v 9:24 | Karma článku: 6.34 | Přečteno: 321 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Jaká byla Olga Havlová?

Zvláštní. Byla to dáma se vším všudy, taková česká Mona Lisa, která měla záhadný a velmi nenápadný úsměv. Byla neovlivnitelná, byla tak svá, že ji někdo těžko mohl zastínit. Olga Havlová si zaslouží ty největší pocty za r. 1989.

15.11.2019 v 8:30 | Karma článku: 21.87 | Přečteno: 626 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Když někdo tak moc vadí, v tu chvíli to už nebývá o něm

Chvilkaři vadí. Vadí kdekomu, ostatně i já pár výhrad mám. Podle slov Václava Klause nás vracejí před listopad 1989, podle mnoha lidí jsou to výkřikáři, co staví program na neuskutečnitelném požadavku, jsou zbyteční. Ale kdepak...

15.11.2019 v 6:00 | Karma článku: 21.37 | Přečteno: 642 | Diskuse

Beata Krusic

Slovo, jméno, síla, pocit...

Slova. Mají svou barvu, sílu, moc, fluidum, kod.... , krásu, melodii, něžnost, zvukomalebnost, příběh, ale i nepříjemnost, odpornost, nudu i šeď. Slovo a jeho zvuk je nositelem informace. Já se krátce zaměřím jen na ta povznášející.

15.11.2019 v 0:01 | Karma článku: 5.10 | Přečteno: 151 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Kdož sů Boží bojovníci a zákoóna jeého

Tak začíná husitský chorál, ke kterému se stále hlásíme. Zněl za totáče, když se nesla zástava s rudou hvězdou, zní dál i dnes s křesťanskými symboly. Zdá se, že husitství máme v genech a stále nás spojuje.

14.11.2019 v 20:59 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 301 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 19.90 Průměrná čtenost 941

Zaměřuje se s klienty na podporu důvěry v sebe sama, hledání správného směru a vizí.

Pracuje s firemními týmy na zlepšování jejich fungování. 

Autorka knihy Užijte si život.

http://neuwerthova.cz/

https://www.simplelink.cz/ 

Najdete na iDNES.cz